Anaximandros

 

  První vynalezl gnómón a umístil jej na slunečních hodinách ve Spartě..., aby ukazoval slunovraty a rovnodennosti... zhotovil též sfairu.

Zl. A 1 z Diogena

 

  První nalezl výklad o velikosti a vzdálenosti oběžnic, jak vypráví Eudémos.

Zl. A 19 ze Simplikia

 

  Poznal prý šikmost zvířetníku.

Zl. A 5 z Plinia

 

  První se odvážil vykreslit na desku zemi.

Zl. A 6 z Agathémera

 

  Anaximandros prohlásil neomezené za počátek a základní prvek jsoucna; první zavedl toto jméno „počátek“. Říká pak, že to není ani voda, ani žádný z tzv. živlů, nýbrž jakási jiná neomezená přirozenost, z níž vznikají všechny oblohy a světy v nich. „A z čeho věci vznikají, do toho též zanikají podle nutnosti, neboť si za své bezpráví navzájem platí pokutu a trest podle určení času“; takto to říká slovy poněkud básnickými... Nevykládá vznik věcí proměnou živlů, nýbrž tím, že se věčným pohybem vylučují protivy.

Zl. A 9 a B 1 ze Simplikia

 

  ... zdá se, že onen počátek vše objímá a vše řídí, jak tvrdí ti, kdo neuznávají jiné příčiny vedle neomezeného..., a to je božské, neboť je nesmrtelné a nehynoucí, jak praví Anaximandros.

Zl. A 15 a B 3 z Aristotela

 

  Pravil, že neomezené je věčné a nestárnoucí a že obsahuje všechny světy.

Zl. A 11 a B 2 z Hippolyta

 

  Nesčíslné oblohy prohlásil Anaximandros za bohy.

Zl. A 17 z Aetia

 

Anaximandros pravil, že neomezené obsahuje jedinou příčinu vznikání a zanikání všeho a že se z něho vyloučily oblohy a vůbec všechny světy počtem neomezené. Tvrdil pak, že se zánik a mnohem dříve před ním vznik uskutečňují návratem všeho toho od neomezeného času. Praví též, že má země tvar válce a že její výška měří třetinu její šíře. Říká pak, že se látka, plodící od věčnosti teplo a chladno, rozloučila při vzniku tohoto světa a že z ní vyrostla jakási ohnivá koule kolem vzduchu obklopujícího zemi, tak jako kůra kolem stromu. Když se tato koule roztrhla a rozdělila do jakýchsi kruhů, vznikly slunce, měsíc a hvězdy.

Zl. A 10 z Pseudoplutarchových Strómateis

 

  Anaximandros praví, že je moře zbytkem prvotního vlka; oheň vysušil větší část vlka, zbytek pak měnil vypálením (v slanost).

Zl. A 27 z Aetia

 

První živočichové se zrodili ve vlhku a měli na sobě ostnatou kůru. Ale když dorůstali, vystupovali na souši, a když se kůra zlomila, žili ještě krátký čas.

Zl. A 30 z uv. spis.

 

  Praví také, že se na počátku zrodil člověk z živočichů jiného druhu, a to proto, že se ostatní živočichové brzy sami živí, zatímco jediný člověk potřebuje dlouhé kojení; kdyby byl býval takový již na počátku, nikdy by se nebyl udržel.

Zl. A 10 z Pseudoplutarchových Strómateis

 

  Anaximandros učí, že se lidé nejprve zrodili a vyrostli uvnitř ryb tak jako žraloci, a když se stali schopnými, aby si sami pomáhali, tehdy vystoupili a zmocnili se země.

Zl. A 30 z Plutarcha

 

Hlavní strana